Vyměřovací základy
Vyměřovací základ je 35 % příjmu z podnikání a z jiné samostatně výdělečné činnosti před rokem 2004, 40% příjmu z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti v roce 2004, 45 % příjmu z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnost v roce 2005 a od roku 2006 50 % příjmu z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti, a to po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení.
Osoba samostatně výdělečně činná je povinna odvést pojistné z vyměřovacího základu, nejvýše však z maximálního vyměřovacího základu.
Maximální vyměřovací základ osob samostatně výdělečně činných činí 48násobek průměrné mzdy.
Je-li vyměřovací základ nižší než minimální vyměřovací základ, je osoba samostatně výdělečně činná povinna odvést pojistné z minimálního vyměřovacího základu.
Minimálním vyměřovacím základem je dvanáctinásobek 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za kalendářní rok o dva roky předcházející roku, pro který je vyměřovací základ stanovován. Výši průměrné měsíční mzdy za kalendářní rok vyhlašuje na základě údajů Českého statistického úřadu Ministerstvo zdravotnictví ve Sbírce zákonů sdělením.
Souběh příjmů
Pokud je OSVČ současně zaměstnancem a samostatná výdělečná činnost není hlavním zdrojem jejích příjmů, není povinna platit zálohy na pojistném. Pojistné vypočtené ze skutečně dosažených příjmů za celý rok zaplatí do osmi dnů po podání daňového přiznání Finančnímu úřadu za uplynulý kalendářní rok. Pokud je za OSVČ plátcem pojistného i stát je vyměřovacím základem 35 % částky, která přesahuje po odečtení výdajů takový násobek částky, která je vyměřovacím základem osob, za kterou je plátcem pojistného stát. Tento násobek odpovídá počtu kalendářních měsíců, ve kterých byla osoba současně OSVČ a státem hrazeným pojištěncem.
Minimální vyměřovací základ neplatí pro:
| a) | osobu s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, které se poskytují mimořádné výhody II. nebo III. stupně podle předpisů o sociálním zabezpečení |
| b) | osobu, která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání |
| c) | osobu, která celodenně osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku. Podmínka celodenní péče se považuje za splněnou, je-li dítě předškolního věku umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která nepřevyšuje čtyři hodiny denně, a jde-li o dítě plnící povinnou školní docházku, po dobu návštěvy školy, s výjimkou umístění v zařízení s týdenním či celoročním pobytem. Za takovou osobu se považuje vždy pouze jedna osoba, a to buď otec nebo matka dítěte, nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů |
| d) | osobu, která současně vedle samostatné výdělečné činnosti je zaměstnancem a odvádí pojistné z tohoto zaměstnání vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro zaměstnance |
Tyto skutečnosti musí trvat po celé rozhodné období. Vyměřovacím základem u těchto osob je jejich skutečný příjem po odpočtu výdajů vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmu.
Snížení minimálního vyměřovacího základu
Minimální vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné se sníží na poměrnou část odpovídající počtu kalendářních měsíců, pokud OSVČ
| a) | nevykonávala samostatnou výdělečnou činnost po celé rozhodné období |
| b) | byla uznána práce neschopnou a měla nárok na nemocenské z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných, popřípadě pobírala takové nemocenské |
| c) | se stala osobou, za kterou je plátcem pojistného současně stát nebo osobu, pro niž neplatí minimální vyměřovací základ, pokud tyto skutečnosti trvaly po celý kalendářní měsíc |