Maximální vyměřovací základ

Maximální vyměřovací základ

Novinkou v úpravách vyměřovacích základů zaměstnance je zavedení maximálního vyměřovacího základu. Zákonem o stabilizaci veřejných rozpočtů byl od 1. 1. 2008 zaveden maximální vyměřovací základ u zaměstnanců, a to ve výši čtyřicetiosminásobku průměrné mzdy. Definice průměrné mzdy je stejná jako při určení minimálního vyměřovacího základu osob samostatně výdělečně činných. (Například pro rok 2008 bude činit maximální vyměřovací základ 1 034 880 Kč). Maximální vyměřovací základ je tvořen součtem vyměřovacích základů zaměstnance zjištěných v kalendářním roce, za který se maximální vyměřovací základ zjišťuje. Odlišné řešení při „stropování“ vyměřovacího základu je v případě jediného zaměstnání v průběhu kalendářního roku a v případě více zaměstnání, případně při souběhu se samostatnou výdělečnou činnosti.

Maximální vyměřovací základ v případě jediného zaměstnání v průběhu kalendářního roku

Zaměstnavatel, u něhož zaměstnanec dosáhne maximálního vyměřovacího základu (bez ohledu na počet zaměstnání evidovaných pro tohoto zaměstnavatele), přestává odvádět pojistné (13,5 % VZ) za příslušného zaměstnance. Vyměřovací základ je u takového zaměstnance od chvíle dosažení maxima do konce kalendářního roku nulový. Kdyby zaměstnavatel nesledoval kumulovanou roční výši vyměřovacích základů, z nichž bylo odvedeno pojistné za zaměstnance, mohlo by se stát, že by odváděl pojistné i po dosažení maximálního vyměřovacího základu. V takovém případě by šlo o chybný odvod, který musí řešit zaměstnavatel (oprava přehledu, případně vrácení pojistného, apod.)

Maximální vyměřovací základ v případě souběhů více zaměstnání

Přesáhne-li úhrn vyměřovacích základů zúčtovaných u více zaměstnavatelů částku maximálního vyměřovacího základu, považuje se část pojistného zaplaceného zaměstnancem vypočtená z úhrnu vyměřovacích základů přesahujících maximální vyměřovací základ za přeplatek zaměstnance na pojistném. Přeplatek se zaměstnanci vrací jen na písemnou žádost, na které je zaměstnavatel povinen do 8 dnů (§ 3 odst. 18 zák. č. 592/1992 Sb.) potvrdit zaměstnanci úhrn vyměřovacích základů za kalendářní rok, z nichž bylo za zaměstnance odvedeno pojistné.

Maximální vyměřovací základ v případě více zaměstnání, která na sebe navazují:

U zaměstnance, který má více zaměstnavatelů v průběhu kalendářního roku, se postupuje stejně bez ohledu na to, zda jednotlivá zaměstnání jsou v souběhu nebo na sebe navazují. Tzn. že i v případě navazujících zaměstnání, kdy nebylo v jednotlivých zaměstnáních dosaženo maximálního vyměřovacího základu, ale zaměstnanci je známo, že úhrnem vyměřovacích základů od obou zaměstnavatelů dosáhl maximálního vyměřovacího základu, může o vrácení přeplatku požádat až po skončení kalendářního roku.

Pokud by zaměstnanec v průběhu kalendářního roku změnil zdravotní pojišťovnu, musel by žádost podat u každé z nich a každá by vracela pojistné v poměru podle délky pojištění.

Vrácení přeplatku zaměstnanci

Bylo-li dosaženo maximálního vyměřovacího základu z úhrnu příjmů zúčtovaných více zaměstnavateli, považuje se část pojistného zaplaceného zaměstnancem vypočtená z úhrnu vyměřovacích základů přesahujících maximální vyměřovací základ za přeplatek zaměstnance na pojistném. Přeplatek se zaměstnanci vrací jen na písemnou žádost, na které je zaměstnavatel povinen do 8 dnů (§ 3 odst. 18 zák. č. 592/1992 Sb.) potvrdit zaměstnanci úhrn vyměřovacích základů za kalendářní rok, z nichž bylo za zaměstnance odvedeno pojistné. Zjistil-li zaměstnavatel, že v potvrzení uvedl nesprávné údaje, je povinen neprodleně vydat zaměstnanci nové potvrzení.

O vrácení přeplatku si musí zaměstnanec sám požádat na předepsaném tiskopise. Přílohou tiskopisu musí být potvrzení o dosaženém vyměřovacím základu, z něhož bylo odvedeno pojistné u obou zaměstnavatelů.